Síla osudu-kapitola 2

27. května 2008 v 20:03 |  Povídky
K bráně jsem doběhl jen o dvě minuty později a to děvče muselo hned otravovat,,To neumíte chodit včas?"zamumlala si pro sebe,protože kluci se smáli mému učesu a ,make-upu, z bahna.,,Umím,ale záleží na tom kam."usmál jsem se lišácky(tak na rande bych přišel možná i s předstihem).,,Pojďte.Musím si to umýt."zamířil jsem ke studánce.Ostatní mě sice následovali,ale ta holka se nápadně courala.Umyl jsem si obličej a sedl naproti nim.Když jsem viděl,že se kluci pořád smějí,začal jsem si vytahovat z vlasů větvičky.,,Ja jsem Mareo."začal jsem v představování,když už jsem vipadal o něco normalněji.,,Já Nikko."usmál se kluk s nazelenalými vlasy a modrými oči.Já Hideaki."pokračoval hnědovlasý kluk,ale ta holka pořád mlčela.DOcela mě už štvala.No nic,tak jí pomůžu,,A ty se jmenuješ jak?"otočil jsem se přímo na ni a ona mi koukala do očí,jak kdyby spadla z marsu.Mlčela,ale její nádherné černé oči by řvaly.Vypadala tak nevině.
Zpoza stromu se vynořila vysoká dívčí postava,,Aiko vystřel."ozval se jemný hlas,ale velmi tvrdě.Trošku jsem nechápal,ale jedno vím.Ta dívka se jmenovala Aiko,pěkné jméno.,,Promiňte,ale musela jsem něco zařídit.Aiko mě na chvíli zastoupila.Doufám,že jsem vám nechyběla.A propo ,já jsem Minako."usmívala se holka s dlouhými černými vlasy.Aiko se zvedala a jen se otočila,pohlédla na mě a zamračila se na Minako,,A nemáš zač ségra."pokračovala v cestě.Byly si hodně podobné,ale Aiko mi přišla sympatičtější.
,,Areo-sensei,kdy budeme mít první misi?"vyrušil mě z uvažování Nikko s úsměvem.,,Až se líp poznáme a budu znát vaše schopnosti."odpověděl jsem popravdě.,,Můžeme to rovnou vyzkoušet."postavila se Minako do bojovné pozice.V očích jí zaplál sharingan.Trochu mě to udivilo.Z klanu Ichiha jsem znal pouze Itachiho z misí.Nikko se zvedl vypadal nejsilněji v taijutsu.Pár pohybů a i přes její sharingan,ležela na zádech.S Hideaki a Minako to dopadlo podobně.Tomu šlo zase dobře genjutsu.Soubj mezi Nikkim a Hideakim byl na dlouho,nakonec,ale stejně vyhrál Nikko.,,Jste dobří!" pochválil jsem je.NIkdo však nebojoval s kunaiemi a ni shurikeny.,,Chce to pár tréninků a možná dostaneme první misi.BOjoval už někdo z vás s kunaiemi a shurikeny?"vyzvídal jsem podrobnosti jejich ,umění,.,,Jo já."ozvala se ta pravá.,,Já taky,ale moc mi to nešlo."dodal Nikko.,,No,já pomalu nevím co to je."zčervenal Hideaki,ale aspoň někdo je upřímný.No dnes si dáme padla.Zítra v devět na cvičišti.Ukončil jsem první naši schůzku.Jediné co si asi zapamatovali,bylo moje jméno,no,ale aspoň něco.
,,Čau Kakashi,no tak to jsi ještě dopadl dobře."smál jsem se svému kolegovi,když jsem viděl otisk Tsunadiné ruky na jeho tváři.,,Hahaha"dal si na to led.,,Promiň."sedl jsem si vedle něj na naši lavičku,ale to jsem asi neměl dělat.Jakmile se moje pozadí dotknulo lavičky,rozjely se jí nohy a my skončili na zemi v zajímavé pozici.Kakashi jen zaúpěl,chudák,když to schytala i lavička.Pomohl jsem mu na nohy.CElý rozlámaný se odploužil domů.Následoval jsem ho až k měmu baráku.Asi chce být sám.DOšel jsem domů a okamžitě se skácel na pohovku,ta se po de mnou naštěstí neozpadla,zatím jenom zavrzala.
Před očima se mi ,ani nevím z jakých důvodů,objevila Aiko.Za svůj život jsem se nezamiloval ani jednou.No však co,je mi dvacet.
Přestože byly teprve čtyři hodiny odpoledne,nějak se mi chtělo spát.Přemohl jsem se a šel si něco uklohnit na zub.CHleba,sýr a rajče.Sedl jsem si na parapet a začal se cpát.Venku se nedělo nic zajímového a tak jsem to dojedl a šel si lehnout.Aiko oči mi nedaly spát.Ještě v deset jsem si četla pak se mi povedlo konečně usnout.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Satuka - chan Satuka - chan | 28. května 2008 v 19:52 | Reagovat

Hezký.Rychle další díl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama