Síla osudu-kapitola 4

4. června 2008 v 17:32 |  Povídky
K němu domů jsem dorazil během pěti minut.Zaklepal jsem na dveře a nic.,,Kakashi?"řekl jsem normálním hlasem a ucho přiložil ke dveřím.Ty se však najednou otevřely a já to schytl přesně do hlavy.Ze rtu se mi roztekla krev a celý jsem se skácel k zemi.Kakashi mě chytl těsně nad podlahou.Ale stejně jsem omdlel.,,Kakashi -sensei,děje se něco?"uviděl jsem Sakuru,jak přichází z pokoje.,,Ani ne."usmíval se jmenovaný.,,Aha."sehnula se ke mně Sakura a během chvíle už mi bylo líp.,,Díkes."zvedl jsem se a upravil si vlasy.
,,Chtěl si něco?"upravil si Kakashi masku a šel si sednout za Narutem a Saiem.,,CO se řeší?"vyhrabal jsem se na nohy.,,Nová mise."usmíval se blonďáček.,,Jenom vy ?"zajímal jsem se ,jestli mě nečeká něco takového.,,Ne ještě tvůj tým a ta holka z lesa."usmál se Kakashi. Úplně jsem se zhrozil,,A proč Aiko?Vždyť Sakura je taky medik ninja."bál jsem se mít obě sestry na starost.,,Nevíme.Tsunade tak rozhodla."vysvětlil mi Sai.,,Aha…asi je chce mít na svědomí.Ty dvě se pozabíjí."prohrábl jsem si vlasy.Naruto vymýšlel taktiku a všichni kecali o misi.Chvíli jsme je poslouchal,ale pak jsem si všiml hodin,,Do pr….musím běžet."vyletěl jsem a než se všichni vzpamatovali byl jsem pryč.
Tsunade už běsnila.Div ,že mě očima nezabila,když mě spatřila ve dveřích,,Mareo -sensei,kde se touláte?"vyjela po mě Minako.,,Promiňte,řešil jsem misi s Kakashim."vymluvil jsem se polopravdou.,,Aha."smál se Hideaki.,,Vy dva jste se doopravdy našli."zamumlala si Tsunade. Už vypadal docela normálně.Koukal jsem co to tvoří na stole,jenže Nikko do mě vrazil.No né ,že bych někdy nezabloudil do zajímavějších části jejího těla,ale přeci jenom….,,Takže už víš všechno."podívala se na mě svýma hnědýma očima.,,No vím dost věcí,ale nevím k čemu ta mise je."pokrčil jsem rameny.,,Tsunade se na mě zadívala s úsměvem,,Aha,ale je důležité,že jsi to probíral s týmem 7."prohrabal se papíry na stole a ukázala mi fotku tmavovlasé holky,,To je Aiko."zahleděl jsem se do jejího krásného obličeje.,,Ty ji znáš?"vyvalila oči hokage.,,Jo,je to sestra Minako."otočil jsem se na jmenovanou.
Vypadala jako kdyby snědla citrón.,,Aha ,no….tak půjde s vámi a najdete jejich matku."podala mi druhý papír s podobnou fotkou.,,Ale Tsunade-sama,ony se pozabíjí."bránil jsme se.,,To zvládneš."ukončila náš rozhovor.,,Vyrážíte zítra ráno.Aiko vás počká u brány."naznačila nám odchod.,,A Minako….klid."zavolala ještě na naštvanou Minako.,,Ano."zabručela si pod nos.,,Minako…"přidal jsem se k ní.,,kdy jsi viděla naposledy svoji matku?"vyzvídal jsem podrobnosti,ať vím,kde mám alespoň hledat.,,Nevím,zemřela když jsem byla ještě malá."dořekla a zmizela.,,V něčem si jsou hodně podobné."konstatoval jsem a zamířil k lesu.Potřeboval jsem klid na ujasnění zítřejší mise.Pomalu jsem se coural po louce.Když se mi zalíbilo místo vyslané mechem,skátil jsem se na zem.Chvíli jsem pozotoval ptáka ,kroužícího vysoko nade mnou.Ale kvůli slunci jsem musel zavřít oči.
Najednou mě někdo políbí.Leknutím sebou škubnu.Aiko se mi začne smát.Úsměv jí strašně sluší.Pohladil jsem jí jemně po tváři.Aiko se mojí ruky chytla a políbila mě.Bylo to jiné než před tím.Ale vysvětlení jsem nechtěl.Líbali jsme se dobrých deset minut.Nakonec jsme si lehli vedle sebe do měkkého mechu.Ruku v ruce jsme pozorovali,jak se modré mraky mění v rudě červené a se zapadajícím sluncem černají.,,Aiko."opřel jsem se v loktech ,abych na ni viděl,,Kdy jsi naposled viděla svoje rodiče?"přerušil jsem romantiku přemýšlením nad zítřejší misí.,,Hm…."zamyslela se ,,Asi před osmi lety,viděla jsem je jak mluvili s Tsunade. Matka se mě zastávala,ale otec by mě nejraději zabil."vzpomněla si naštvaně.,,A co Minako?"potřeboval jsem vědět podrobnosti,když to Aiko deptalo.,,Vychovala ji teta v domnění,že naše zabili při jedné misi.Nikdy se nedozvěděla,že žijí.Nikdy je ani neviděla.Závidí mi a proto mě taky nenávidí."zavřela oči ,aby zastavila slzy.,,Promiň."políbil jsem ji na nos.Na rtech vykouzlila malý úsměv a znovu jsme se začali líbat.
,,Keitaro."zakřičela,když už byl všude tma.,,Co?"sednul jsem si s nechápavým pohledem.,,Můj mazlíček.Musím,papapa."nedořekla ani slovo a byla v čudu,,To je jí podobné."řekl jsem si a s hlasitým výdechem čemsi lehl.Byl večer,tma zahalila stromy a rosa se snášela k zemi.Mech už ji nasál a mě začala být zima od zad.Musel jsem se zvednout a po paměti vydat k Listové.
,,Au."zařvalo něco přede mnou.,,Kdo jsi."podle hlasu jsem poznal řvát Tsunade. ,,Mareo."zašeptal jsem.,,Jo aha,promiň."omluvila se už docela tiše.,,No ale mohlo mě napadnout,že kdybych narazil do kohokoli,nebylo by to tak měkké."uchichtl jsem se ,ale radši jsem si to říkal v duchu,kdybych to řekl nahlas,asi bych to nerozdejchal.,,CO tady děláš,sama a tak pozdě?"neviděl jsem ani na krok,ale naštěstí jsem cítil její chakru.,,Venčím Ton Ton. A v tvojí společnosti se už nemusím bát,ne?"strčila do mě až jsem spadl.Zůstal jsem sedět na jednom z velkých kořenů a Tsunade se usadila vedle mě.,,Tak co?Těšíš se na misi?"opřela se o kmen stromu.,,Jo, ,ale bojím se ,jak dopadnou ty sestry.Jedna o rodičích ani neví.Tsunade,co on nich potřebuješ ?"dal jsem si nohy k sobě,aby se mi pohodlně sedělo.,,Neřeš,uvidíš,ale doufám,že se vám je podaří najít,protože se umí výborně schovávat.",,TO je dneska rosy."postěžoval jsem si,když jsem ucítil něco mokrého na nohou.,,Kdy máš to prase?"přišlo mi to na rosu moc teplé.Tsunade se uchichtla.,,Ton Ton ,ke mně."vzala své prase do náruče,,Už ses vyčůral,jo?"hladila ho po hlavě při záchvatu smíchu.,,Takovou uchcanou svini bych doma nesnesl."vyzul jsem si počůrané boty,sundal ponožky a v rose na trávě si je snažil alespoň trochu očisti.Tsunade se dusila smíchy,začala dokonce kašlat.,,To ti patří."dal jsem si ruky na břicho.Když už kašla nepříjemným tónem,pořádně jsem ji vrazil do zad.Vykašlala asi trochu krve,,Co mě mlátíš?"osočila se na mě.",,No tak ses měla udusit.Příště se tě ani nedotknu."tvářil jsem se uraženě,aby si nemyslela……,,No tak to tedy ne."žduchla do mě.Asi aby mi to nebylo líto,ale zase jsem se natáhl do bláta.,,Tsunade chytla další záchvat smíchu.,,Já se jdu vyspat. Neudus se."zasmál jsem se jejím prasečím zvukům.Tsunade se mi asi snažila popřát dobrou noc,ale vypadlo z ní,,Domoc."nebo něco tomu podobnýmu. To už jsem byl moc daleko , abych rozeznal její skřeky.
Doma jsem byl hned.Vypral jsem špinavé věci,nachystal večeři,najedl se a převlékl do trika na spaní.Ještě jsem si nachystal věci na misi a šup do postele.Tentokrát jsem byl dostatečně unavený,spálený rozkrok od rána mě bolel pořád,ale okamžitě sem usnul,takže jsem ani netrpěl.Výjímečně jsem měl klidný spánek,až na ranní můru.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám moje povídky

ano 90.5% (76)
ne 9.5% (8)

Komentáře

1 Satuka - chan Satuka - chan | 4. června 2008 v 20:00 | Reagovat

Bezvadný.Úžasný.Pls rychle pokráčko.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama